Mezi proudy : tři historické obrazy /
1. část trilogie, "Dvojí dvůr", je exposicí k Jiráskovým dějinám husitství. Stojí zde proti sobě představitelé dvou světů u nás, z jejichž rozporů husitství uzrálo: reformní hnutí v měšťanstvu a zemanstvu, a nejmocnější a nejbohatší tehdy společenská složka, církev, representovaná pražským...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Médium: | Kniha |
| Jazyk: | Czech |
| Vydáno: |
Praha :
Brázda,
1951
|
| Vydání: | 2. vyd. v nakl. Brázda |
| Edice: | Úroda (Brázda)
|
| Témata: | |
| On-line přístup: | Digitalizovaný dokument Digitalizovaný dokument |
| Tagy: |
Přidat tag
Žádné tagy, Buďte první, kdo otaguje tento záznam!
|
| Shrnutí: | 1. část trilogie, "Dvojí dvůr", je exposicí k Jiráskovým dějinám husitství. Stojí zde proti sobě představitelé dvou světů u nás, z jejichž rozporů husitství uzrálo: reformní hnutí v měšťanstvu a zemanstvu, a nejmocnější a nejbohatší tehdy společenská složka, církev, representovaná pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Vedle "dvojího dvora" je tu třetí svět, ještě neorganisovaný, trpící selský lid. zastupuje jej ohnivec Šíp, první Táborita v tomto Jiráskově obraze. - 2. část "Syn ohnivcův" podává zrod husitství v dalším stadiu nejen časově (poslední desítiletí XIV. stol.), ale i látkově a historicky. Spor mezi lidovým králem a církví končí vítězstvím krále, Jan z Jenštejna musí odstoupit a doktor Johánek (Jan z Pomuku) platí to i životem. Proti králi a lidu však povstává mocná šlechta, representovaná zde jednotou pánů v čele s Jindřichem z Rožmberka, a tito páni jsou hlavní osou Syna ohnivcova. Nejvíce však dává Jirásek vystupovat měšťanskému elementu, který potom v husitství, alespoň pokud jde o Prahu, přímo vede. Na konci tohoto dílu se již mihne mladičký Jan z Husince, Hus řečený. (Podle doslovu Zdeňka Nejedlého.) "Do tří hlasů" je 3. díl trilogie. Husitské hnutí roste, zabírá nové a nové vrstvy. I tu doznívá ještě mnoho z toho, co bylo jádrem prvých dvou dílů. Jan z Jenštejna je poražen tak dokonale, že si nikdo ani nevšímá jeho odchodu ze země. U Václava vystupuje do popředí jeho nestálost, vrtkavost, ale ani páni nemají již, přes všechnu vnější zpupnost, tu sílu, která by byla s to zarazit proud dějin. Daleko důležitější složkou jsou zemané, nižší šlechta, utiskovaná pány, která má tedy daleko blíž k lidu než k panské šlechtě. Zajímavou postavou je tu Žižka. Historický Žižka vystupuje až r. 1419, ale Jirásek si jeho mládí skvěle a pravdivě vykonstruoval. Dále vystupují do popředí města: Praha, Budějovice. V 3. a závěr. díle zachycuje již Jirásek počátky činného odporu. Končí velikým vítězstvím, jakým nesporně bylo vybojování tři hlasů na pražské universitě. Kuthohorským dekretem doba příprav končí a co potom přichází, je už zcela jiný svět. Je to svět nejvyššího rozmachu husitství. Po "Mezi proudy" přicházi "Proti všem". (Z doslovu Z. Nejedlého.) |
|---|---|
| Popis jednotky: | Frontispice Maxe Švabinského 50750 výt. Pozn. |
| Fyzický popis: | 2 sv. (613; 503 s.) ; 8° |